Zápisky z cest: Velká Británie

Odcestoval jsem na měsíc do Anglie, je to tedy dlouhá doba abych poznával krásy i nešvary této země. Rád bych se s Vámi podělil o své každodenní zážitky. Průběžně tento článek aktualizuji a krátce popíši zajímavosti toho či onoho dne.

Aktualizovaná fotogalerie:

https://plus.google.com/photos/113297965607319400531/albums/5766953368621445697?authkey=CMulo5aPh6rIcQ

Účel mé cesty

Nejprve si ujasněme to, proč jsem do této země odcestoval a co tam hodlám dělat. Ty co nemají rády takové ty turisty co si jen tak cestují po světě a nic nedělají uklidním již v úvodu tím, že jsem se přijel převážně pracovat. A tak budu každý všední den chodit do práce na 8 hodin. O tom jaké to v práci je a co tam budu dělat Vám povyprávím až se tam osobně podívám.

 

Den 1.    (19.7.)

V tuto chvíli právě sedím v letadle a píši tento zápisek ze svého ThinkPadu X220i tablet (Můj nový kus Hw, o něm chci taky něco napsat… časem…) a mám namířeno do Anglické metropole Liverpool, odkud se přesunu do asi 30km vzdáleného na Anglické poměry menšího města Warrington, který má mimochodem přes 300 000 obyvatel, na české poměry se tedy jedná o velké město, ale jiný kraj jiný mrav. Začněme, ale úplně od začátku. Ráno kolem 7h hodiny jsem vyjel z mé domoviny do Hlavního města Slovenské republiky na Letiště MR. Štefánika, oproti pražské Ruziny je toto letiště jen směšnou napodobeninou, jeho velikost bych přirovnal k Brněnskému letišti. Pravdou tedy je, že je letiště poměrně malé, na druhou stranu zase poměrně moderní, celá letištní hala je prosklená a všude kolem jsou moderní LCD obrazovky. Pro cestujícího je tedy značnou výhodou, že se zde prakticky za žádných okolností nelze ztratit, orientace na letišti je naprosto bezproblémová.

 

Pokud jste již letěli letadlem tuto část nejlépe přeskočte, nedozvíte se v ní nic nového. Pro ty ostatní , by to jistý přínos mít mohlo. Bezpečnost na palubě je velmi důležitá proto Vás před vstupem do letadla nechají vyskládat všechny vaše věci na pás a to od notebooku, fotoaparátu až po Váš opasek. Kde Vám to zkontrolují rentgenem a později, budete-li mít to štěstí si to na druhé straně toho pásu vyzvednete. Já osobně jsem to štěstí sice měl, ale protože jsem měl asi tři ty malé bedny svých věcí, včetně drahé elektroniky byl pro mne doslova závod všechny je stihnout posbírat, než ty bedny automaticky na konci pásu spadnou dolů a vrátí se na začátek. Zaplaťpánbůh se mi to povedlo, ale to tím způsobem, že jsem si věci včetně zrcadlovky a notebooku musel položit na podlahu, což bylo poměrně nevhodné a stresující. Jakmile asi ještě 100x ukážete letenku s pasem dostanete se na palubu letadla.

 

Protože já osobně dopravním letadlem neletím poprvé mohu zhodnotit cestování se společností Ryanair, se kterou letím poprvé. Ryanair je nízko-nákladová dopravní společnost, nedostanete zde tedy ani vodu aniž by jste museli zaplatit. Místenky u této společnosti nečekejte, zde platí systém takový, že je úplně jedno kdo si kam sedne. Což samo o sobě zní poměrně dobře, alespoň se nemusíte stresovat, že budete hledat vaše sedadlo. V praxi to, ale vypadá tak, že se lidé zbytečně tlačí, tedy alespoň jsem si to myslel. Ti lidé totiž věděli co dělají, jakmile vejdete do letadla, začnete se strachovat aby jste si měli vůbec kam sednout. Samozřejmě se to každému na konec povede a sedne si. Pokud jste jako já a rádi by jste si sedli na křídlo letadla, poněvadž tam je ono letadlo nejpevnější v případě havárie, ubezpečuji Vás, že jakmile vstoupíte na palubu letadla, veškeré iluze o výběru sedadla Vás přejdou. Sedadla společnosti Ryanair i vzhled letadla (jak interiér tak exteriér) musím pochválit. Co ovšem chválit nebudu je obrovská stísněnost letadla. Je to samozřejmě dáno typem v našem případě se jednalo o Boeing 737-800, tento typ používá Ryanair prakticky u všech svých letů. Projít chodbičkou je tedy takový „příjemný“ adrenalin.

 

Po dvou hodinách jsme konečně přistáli na letišti v Liverpoolu. Nutno dodat, že se velikostí hodně podobá letišti Bratislavskému. Teprve letiště v Manechesteru je velké asi jako to Pražské.

 

Nebudu Vám, ale samozřejmě popisovat mé běžné dny spíše věci, které mne zaujaly.

 

Tou první je například cena elektroniky. Pokud jste uvažovali o nakoupení notebooku nebo jiné počítačové elektroniky ve Velké Británii s tím, že jistě ušetříte velké peníze. Zklamu Vás, cenově to tady vychází přibližně stejně, připočtete-li si clo a to že budete mít například anglickou klávesnici, je zde nákup elektroniky spíše zbytečný.

 

Další ovšem mnohem zajímavější je distribuce digitálního obsahu do docela obyčejných televizí.

V našich končinách si film buď koupíte v trafice nebo podobném obchodě nebo si jej stáhnete. Což je jistá práce navíc. V Anglii je ovšem situace úplně jiná a troufám si říci, že více než dobrá. Představte si, že si zde zaplatíte jistou službu, která je běžně dostupná a měsíčně se Vám chodí domů vyúčtování. Archiv každé televize je naprosto samozřejmý a je logicky zdarma. Zajímavější je ovšem možnost si na dvě kliknutí zakoupit film z nabídky, která ovšem je poměrně zajímavá a nejsou zde žádné výprodejové filmy. Tak například Sherlock Holmes: Hra stínů již za 4 libry, tedy asi 120Kč (Pro Angličana je to ovšem úplně jiná částka, než pro nás). To, že je zde každý film v HD je samozřejmostí, ale klidně si můžete libru připlatit a pustit si i film ve 3D. Vracení záznamu o pár sekund vzad a podobně je zde naprostou samozřejmostí. Také si můžete na jednom jediném kanálu vybírat z více „podkanálů“. To je dle mého budoucnost televize, uživatel si prostě zvolí na co se chce dívat.

 

To by pro první den mohlo stačit. Jakékoli otázky samozřejmě rád zodpovím :).

Den 2.   (20.7.) 

První den jsem Vám popsal do poměrně rozsáhlých detailů. Dnes, ale už o ničem tak nudném mluvit nebudu, spíše vyberu pár zajímavostí, které bych rád rozepsal.

Není město jako město

Anglické a České město se srovnává velmi obtížně. A možná Vás překvapím některými fakty, které bych k tomu rád řekl. Bydlím zde ve městě Warrington. Toto město má něco přes 250 000 obyvatel je tedy o trochu menší než Brno (350 000 obyvatel). Nemá smysl Vám vykládat jak velké opravdu je toto město na Anglické poměry, jednak jsem to již psal včera a jednak je to téměř nezáživné. Zajímavější je jak takové město vypadá. Jak vypadá Brno si asi každý z Vás dokáže vybavit, paneláky a výškové budovy (neříkejme tomu prosím mrakodrapy nebo budeme pro smích ) jsou tu prakticky všude, ve Warringtonu a podobných Anglických městech je jich ovšem velmi málo. Zatím vím jen o jedné jediné výškové budově a víc jich tady prý ani není. Paneláky zde nehledejte, prakticky každý zde žije v roddiném domě,ale k tomu se ještě vyjádřím později. Dokážete si tedy představit jak rozlehlé a „roztahlé“ takové město je, v podstatě než dojedete na druhý konec bude to trvat velmi dlouho.

Každý bydlí v domku

Když tady nejsou panelové domy, je tedy velmi pravděpodobné, že každý bydlí v rodinném domě. Nemají ho samozřejmě celý pro sebe, takovou možnost mají jen ti bohatší, ale většina lidí, žije v třeba v dvojdomku. Který je přepůlený buď v půli, nebo je rozdělen na patra, popřípadě obojí s tím, že každý „byt“ má svůj vlastní vchod a i malou zahrádku, kterou si v Anglii užijete opravdu málokdy. Prostor uvnitř domu je sice asi takový jako je byt, ale oproti panelovému domu je komfort úplně někde jinde. Dle mého je to zajímavější řešení, než panelové domy a je to opravdu mnohem pohodlnější a člověk má mnohem více soukromí.

Typický anglický dvojdomek

 Není domek jako domek, nebo je?

V Anglii je fasáda něco ojedinělého, protože většina domů je „holá“, i když mě se ty cihly z venku docela líbí. To je věc, kterou mají společnou snad všechny domy v Británii, zajímavější a překvapivější je fakt, že v celé čtvrti většinou vypadají všechny domy stejně protože, byly stavěny podle jednoho plánu. Rozeznat svůj dům tak zpočátku zvládnete asi jen podle automobilu, který u něj stojí.

Každý domek ve čvrti je téměř stejný…

Ahoj všichni!

Asi Vás nepřekvapím tím, že v Angličtině není vykání, to ví každé malé dítě. To co ovšem překvapuje i mne a nějak mi to nejde přes dobré zvyky je říkat „ahoj“ každému. Jdete do obchodu, řeknete prodavačce ahoj ona Vám také to samé odvětí. Vlastně je to naopak, já slušně vychovaný jsem z toho stále ještě zmaten a tak mi ahoj řeknou první. To samé se říká v bance, v práci, šéfovi no prostě všem. Nevím jestli by mi to vyhovovalo i v České republice.

To je Opel? Ale kdepak! Je to Vauxhall

V Anglii nepotkáte auta značky Opel, je to tím, že zde se značka jmenuje Vauxhall. Modelové názvy a vše ostatní je stejné až na polohu volantu, protože v Anglii se jezdí po opačné straně, ale to asi víte.

Den 3. – 4.    (21.7. – 22.7)

Včera jsem se k tomu nějak nedostal, a tak přináším něco nového až dnes. I když nebude toho mnoho, přeci jen byl víkend a tak jsem byl spíše na nějakém výletě. Moc běžných a zajímavých věci jsem neobjevil, pár se jich ale najde.

 

Co to mají všichni za telefony?

Moc druhů telefonů u lidí na ulici nevidíte. Jistě si každý z Vás tipne, že většina lidí zde bude mít přeci ten „cool“ iPhone, nebudete sice daleko od pravdy, ale není tomu zcela tak. Dle mého úsudku jsou zde tři tábory. První tábor jsou „applisti“, většina z nich vlastní nejnovější iPhone 4S nebo iPhone 4 (to ale už já nepoznám…), druhý tábor jsou lidé, kteří mají telefony značky Blackberry a třetí ti ostatní. První dva tábory jsou vyrovnané a prakticky většinové, ten třetí tábor je poměrně málo rozšířený. O tom, že je zde velké zastoupení iPhonů asi netřeba mluvit a předpokládám, že to ani nikoho nepřekvapilo. Tak početné zastoupení telefonů značky Blackberry mne ovšem překvapilo, ale pozor tyto telefony nevlastní jen starší generace nebo manažeři tady ho vlastní i mladší lidé, dokonce i 13-letá děvčata, to značí že tyto telefony jsou zde prostě „cool“. Mne osobně tak velké zastoupení telefonu Kanadské společnosti RIM těší, přeci jen se mi jejich telefony také líbí.

Anglické pivo

Jistě Vás zajímá jak jsou tady na tom Angličané s pivem, protože oni se jím docela chválí. Já osobně bych jim tedy pochvalu za to jejich „pivo“ nesložil. Pravda je, že se to dá pít, na druhou stranu to ovšem není ten požitek který si můžete dopřát u nás doma. Pohled na Anglické pivo už sám o sobě je velmi tristní, i čerstvě natočené pivo postrádá pěnu, jestli je tam té pěny pár mm, pak máte štěstí. V podstatě zde pijete to, na co by jste u nás doma asi hodně nadávali.

Ještě jsem nezkusil Irský Guinness, na ten se hodně těším. Hned jakmile jej vyzkouším, něco o něm napíši.

 

Bylo toho málo…

Pravdou je, že za tyto dva dny jsem nasbíral jen dvě zajímavosti, za to se srdečně omlouvám. Věřím, že příště to bude mnohem lepší, ovšem mohu Vám to vynahradit fotkami z onoho výletu. Najdete je v mé aktualizované fotogalerii. Odkaz na ni najdete výše. Byl jsem se podívat na jednu Anglickou přehradu, je tam vidět i nějaká anglická příroda.

Den 5. – 7.    (23.7. – 25.7)

V posledních dnech jsem prakticky žádné novinky neobjevil, ale zažil jsem velice důležitý krok o kterém se zde zmíním. Šel jsem zde poprvé do práce. A aby jste neřekli také vám něco řeknu o místních vlacích, dá-li se tomu tak vůbec říkat.

Práce

Poprvé jsem tedy včera šel do práce, vstával jsem  v 5h ráno abych stihnul potřebná vlaková spojení a byl v práci na 7. Pracuji v potravinářském průmyslu, to znamená, že před vstupem do haly kde budu trávit mých osm hodin se musím pořádně vybavit. Nasadím si správné boty, dám si plášť, síťku na hlavu a samozřejmě rukavice (Ano vtipná představa) a konečně můžu vyrazit do haly. Abych nezapomněl, musím si odpíchnout pomocí elektronické karty, a to vždy když někam jdu, takže zaměstanavatel přesně kdy a kam chodím. No, ale co tam uvnitř dělám, že? Jakožto běžný brigádník zde dělám to co je potřeba, nejlepší bude když popíši co jsem dělal včera. Ze začátku jsem měl za úkol stát u pásu a hotové a zabalené výrobky v krabicích označit štítkem a dát na paletu, aby jste toto všechno stihli tak aby Vám některý z výrobků nespadl na zem, museli jste chvílemi doslova utíkat mezi tím pásem a paletou. To jsem dělal asi 3 hodiny, další hodinu jsem zaskakoval za dva pracovníky co si šli dát přestávku, tam to bylo docela pohodové. No a zbytek času, tedy asi 4 hodiny, jsem strávil umýváním špinavých beden, načež jsem na sebe ještě musel nahodit gumovou zástěru, takže jsem vypadal jako řezník. Přišel jsem, ale na to, že je to vlastně ta nejlepší práce co tam můžu dělat, nikdo mě prakticky nekontroluje a můžu to dělat pomalu a s klidem. Beden na umývání je tu vždycky dost… Práce je to teda poměrně nepříjemná, chvílemi až potupná, za minimální plat! Ale pozor, minimální plat ve Velké Británii je právě to kvůli čemu tam jsem. Minimální plat je zde 6 liber/hodinu, v přepočtu na naše peníze je to tedy asi 180Kč/hodina, což je velmi dobrý plat alespoň na naše poměry.

Je to vlak, není to vlak?

Zapomeňte na české vlaky a na to co v nich slyšíte za jízdy, zapomeňte i na to třepání a cukání. V Anglii jsou totiž vlaky na úplně jiné úrovni. Povětšinou jezdím vlaky společnosti Virgin (Tedy ta co zde provozuje, televizi, internet a mnohé další), přesněji modely Virgin Voyager 

Jedná se o naprosto běžný vlak na Anglické poměry, v podstatě je na úrovni pendolina, ale to u nás nepotkáte tak často mezi každým větším městem. Vlak je tedy klimatizovaný, jezdí přes 160km/h, WI-FI (I když ne zdarma), uvnitř je naprosto tichý. To vše a ještě více, nejvíce se mi ovšem líbí, když strojvedoucí mluví k cestujícím pokaždé co nastoupí noví a pokaždé co vystoupí a informuje je o všech potřebných informacích a taky jim sdělí další zastávky. Opravdu to není automat, jde to poznat :). Ale co Vás potěší ještě více je dáma co jezdí s vozíkem plným pití a kafe a nabízí Vám jej (také ne zdarma). Cítíte se zde jako v letadle, akorát jezdíte po zemi.

Den 6. – 9.    (26.7. – 29.7)

Uběhlo dalších pár dní a já jsem posbíral dalších pár poznatků se, kterými se s Vámi mohu podělit. Dnes Vám povím něco o Android marketu, mém výletu do „Monkey Forest“, a o mé druhé práci. Začněme tedy od začátku.

Android Market

Až zde ve Velké Británii jsem přišel na to k  čemu je Android Market a objevil jeho plné funkce. Protože zde už nejsem někde v České Republice, kde se Google sice snaží, ale ČR prostě není majoritní trh. To ovšem Velká Británie s USA je a tak tedy. Zapnu-li zde, já český uživatel, s českým telefonem, českým prostředím a vším co s tím souvisí Android Market uvidím něco o čem se mi u nás může jenom zdát. Aplikace zde nehrají hlavní roli, kdepak, hned na hlavní stránce jsou mi nabízeny filmy, knihy a hudba za jistou poměrně solidní cenu. Na výběr tu toho je opravdu nepřeberné množství. Nic jsem si sice nekoupil, ale konečně se i mě otevřely plné možnosti využití Android telefonu. A s tabletem to musí být ještě mnohem lepší. A úplně nejlepší to musí být s Google Nexus 7, na ten jsem tu nejen viděl reklamy v novinách, ale také jsem jej potkal ve většině obchodů s elektronikou, také jsem si jej vyzkoušel, líbil se mi. Zde stál něco kolem 160 liber, já se svým platem si na něj vydělám přibližně za 5 dní, ani tak jsem se ovšem nerozhodl pro jeho koupi, já stále zastávám ten názor, že tablet je moc drahé zařízení na to abych si jej koupil. Hračka za 5 tisíc opravdu není pro mě.

Druhá práce

V práci, kterou jsem zmiňoval minule mne nevyhodili ani jsem odtamtud neodešel, jen tam není práce každý den. A tak mám ještě jednu kam chodím zatím paradoxně častěji a i raději. Pracuji zde ve společnosti Secured Mail (Něco jako u nás PPL.), kde mám za úkol třídit dopisy a někdy i balíčky. Práce je to pro mě lepší, nemusím mít na sobě všemožné vybavení, stačí mi jen oranžová reflexní vesta. Je to jednoduché a nenáročné, jediné co je na tom opravdu hrozné, je to že musím stát 8 hodin téměř na místě, což je opravdu ubíjející a na konci směny pomalu necítím nohy…

Výlet do Monkey Forest

Je pravda, že většinou zde píši něco typicky Anglického. Tentokrát to bude naopak, bude to typicky neanglické. Je to výlet, kde jsem se o víkendu byl podívat. Je to jistý areál, kde vy jako návštěvník se procházíte mezi prakticky na volno puštěnými opicemi. K tomu asi nebudu nic víc rozepisovat, jen vás odkáži na mou aktualizovanou fotogalerii, odtamtud je těch fotek dost :).

Den 10. – poslední.    (29.7. – 16.8.)

Uběhla již opravdu dlouhá doba od poslední aktualizace tohoto článku.Bylo to způsobeno několika faktory, jistě chápete, že těch novinek nebo zajímavostí za takovou dobu není tolik aby to vydalo alespoň na pár řádků. Ovšem teď když to chci celé uzavřít těch poznatků mám docela dost. Do poznámek jsem si psal o čem budu moci dnes napsat, tak se na to vrhnu.

 

Autobusové nádraží

Začneme zlehka. Zaujalo mne jak zde ve městě je vyřešeno autobusové nádraží. Každý z Vás si jistě vybaví, běžné české autobusové nádraží, prostě velký plac s rozmístěnými lavičkami a v lepším případě i stříškami kam přijíždí autobusy. Tady to je ovšem vyřešeno mnohem elegantněji. Všichni cestující jsou shromážděni pěkně v jedné hale, kde čekají na autobus. Čekají tedy za každé situace pěkně v teple a pohodě, déšť ani zima je neohrožuje. Níže vidíte nákres a foto.

 

 

 

Čokoláda Cadbury

Docela mne zajímala jaká je typická Britská cukrovinka a jak chutná. Zjistil jsem, že není nic typičtějšího než pravá Britská čokoláda od velkého výrobce cukrovinek. Zapomeňte na všechny Milky co znáte, zapomeňte na Orion, to vše je proti čokoládám značky Cadbury prostě „rubbish“ (odpad). Nezlobte se na mě, ale tak to prostě je. Ta čokoláda je opravdu o třídu výš než všechny čokolády co jsem kdy v životě jedl, to co jí totiž dělá tak zvláštní je vysoký obsah mléka, to je totiž v té čokoládě opravdu cítit. Čokoláda Cadbury pro mne tedy byla obrovská zkušenost a bude mi v našich končinách jistě chybět.

Sněz co můžeš!

Během mého pobytu v Anglii jsem navštívil i velmi zajímavou a populární restauraci, která staví na zde poměrně běžném obchodním modelu „sněz co můžeš“. Přijdete do restaurace zaplatíte asi 250Kč a můžete sníst co chcete. Až na pití je vše v ceně. Restaurace je vlastně jeden velký bufet, máte na výběr z velkého množství jídla, od předkrmů, přes ryby, polévky až po deserty. To vše si můžete dát kolikrát chcete. Jídlo je zde poměrně chutné, není nijak „ošizené“ jak jsem se původně obával. Musíte si ovšem dát pozor aby jste jako většina lidí s typickou „českou povahou“ včetně mě, nejedli tak, že Vám až budete odcházet bude opravdu špatně. Přeci jim musíme udělat co největší škodu, i kdyby nás to mělo roztrhat!

Počasí

Záměrně jsem se za celou tu dobu nezmínil o počasí a nechal jsem si to až na konec. Abych to mohl co nejlépe objektivně zhodnotit. Je zde rozhodně větší zima než v u nás. Nejvyšší teplota co jsem zde zaznamenal byla cca 23°C, což je pro angličany opravdu příjemné vedro a tak tričko a kraťasy mají všichni. I když oni chodí takto oblečeni i když je jen 15°C, protože když neprší tak jsou spokojeni. Typické anglické počasí je tedy takové, že je zataženo, teploměr ukazuje 15°C a občas sprchne. Pro čecha je takové počasí značně stresující, protože si jen těžkou připouštíte, že zatímco vy uvažujete nad tím, zda zatopit, u Vás doma je 35°C…

Měsíc s X220i tablet

Už je to přesně měsíc co jsem majitelem Lenovo ThinkPadu X220i tablet. Nebudu se dlouze rozepisovat o jeho parametrech nebo podobně, to si může každý najít na internetu. Jen to lehce shrnu:

– Intel Core I3 2350M

– Rychlý plotnový disk 320GB 7200ot.

– Integrovaná grafika

– IPS displej

Vypadá to jako klasický kancelářský standard. Pro mne je to naprosto ideální, k tomu si připočtěte všechny výhody ThinkPadu od perfektní klávesnice až po horčíkovou konstrukci. Takže je notebook maximálně pevný a můžete si na něj i stoupnout, to jsem dnes osobně vyzkoušel, pravda chtělo to nutnou dávku odvahy… Nesmím ani zapomenout na to, že je to tablet. Má tedy dotykovou vrstvu, která je připravena jak na prst tak na pero které je schované v těle notebooku. Dodavatelem dotykového panelu je Wacom, pero má tedy i úrovně přítlaku a tak na nějaké to upravovaní je to naprosto ideální…

Výhody

  • Dotykový displej
  • Konstrukce je pevná jako ruský beton! (Hořčíková slitina alias RollCage
  • Povrchy
  • Výkon procesoru je dost dobrý, je to sice i3, ale i draží C2D předčí s klidem.
  • Grafická karta je sice jen integrovaná, ale pozor, je třeba výkonná jako dedikovaná ATI Radeon 4570
  • Legendární a perfektní klávesnice
  • Trackpoint
  • VGA i s aretací
  • Stylus a dotyková technologie od světoznámého výrobce Wacom
  • Čtečka otisků prstů i s TPM čipem
  • Odtokové kanálky
  • Malý, ale rychlý disk se 7200ot./minuta… velmi rychlý
  • IPS displej!
  • Vydrží na baterii cca 5 hodin
  • A mnoho dalšího, přeci je to ThinkPad!
Nevýhody
  • Trochu svištivý zvuk ventilátoru, ale v běžném prostředí neslyšný
  • DisplayPort (Já bych raději HDMI, ale redukce stojí 300Kč..)
  • Jeden kloub neudrží displej úplně pevně, ale není to nic hrozného

Dle mého názoru je to vlelice kvalitní notebook. Za dnešní cenu je to perfektní volba! Nic lepšího bych jistě nesehnal. A že má displej jen 12,5″? Je to přeci notebook, má být přenosný, a stejně má rozlišení jako skoro všechny patnáctky, takže toho vidíte stejně, navíc zde je IPS!
Jsem si naprosto jist, že za ty peníze bych nekoupil nic lepšího!

 

Všude dobře doma nejlíp

 

Stejně jako první zápisek, tak i ten poslední napíši na palubě letadla společnosti Ryanair. V časných ranních hodinách letím po téměř měsíci zpět do rodné vlasti, mé domoviny. O tom zda-li se toho nemohu dočkat, lze jen spekulovat. Je pravda, že rád bych byl v té pěkné krajině, „užíval“ si češtiny a podobně. Na druhou stranu ovšem mne zde zatím ne nic tak zajímavého nečeká. V záři se totiž budu muset vrátit zpět do školy, která sice není namáhavá, ale ani nijak extra zábavná, nehledě na to že každý den končíte s tím pocitem, že jste to tam vydrželi, ještě za to zaplatíte plus máte ještě „práci“ i na doma. Což je značně neuspokojivá činnost, ale co v dnešní době mi ani nic jiného nezbývá, než pokračovat ve studiu. Strávil jsem ve Velké Británii tedy téměř jeden měsíc, žil jsem místní život a poznával kulturu. Pro mne to byla celkově velká změna, přecijen nejsem zvyklý třeba půl dne sedět doma a nemít nic na práci. Chvílemi mi chyběly některé aktivity spojené s domácim hospodářstvím, ale může mne uklidnit, že právě začíná vyorávání brambor, takže budu mít 14 dní co dělat…

 

Každopádně se mi tady líbilo. Ačkoliv to tak původně nevypadalo, měl jsem poměrně jednoduchou a příjemnou práci, tedy tu v Secured Mail (něco jako DHL) kde jsem třídil dopisy, měl jsem velké štěstí, že se podařilo sehnat tuto práci protože ta původní kterou jsem měl dělat a popisoval jsem ji na hoře byla opravdu děsná.

 

Doufám také, že se mi podařilo splnit hlavní cíl mé cesty, kdy nešlo o peníze, ale hlavní záměr byl procvičit a zlepšit si Angličtinu. Věřím že i toto se mi povedlo částečně splnit, nebo určitě, lepší než předtím jistě je. Zde prostě funguje jediná a nejlepší tréningová metoda, a to ta, že mluvit musíte a pokud mluvit nebudete tak se nedomluvíte. Já osobně jsem s výsledkem spokojen, teď samozřejmě neusnout na vavřínech a cvičit dále.

 

Co se mi ovšem nepovedlo bylo nafotit toho co nejvíce. Jak můžete vidět nahoře v aktualizované fotogalerii, těch fotek je prostě žalostně málo. Ovšem dle mého jsem nafotil vše kde jsem byl a vše co bylo, alespoň trochu zajímavé, a když pořád brousíte, těmi samými místy je jasné, že asi nic nového nenajdete.

 

Ale jak hovoří nadpis této části článku tedy „Všude dobře doma nejlíp“. Už se docela těším na pěknou českou kuchyni, na ještě hezčí přírodu a na naše zvířata. A hlavně hlavně na to počasí, to které je totiž v Anglii je opravdu děsné. Málem bych zapomněl zmínit, že se těším na pivo, těším se na to, až dojdu do oblíbené hospody a dám si s kamarády to pravé české pivo s „čepičkou“ :).

 

Pokud jste se dočetli až sem na úplný konec, nezbývá mí než Vám poděkovat za přečtení! Doufám, že jsem Vám v tomto celém článku, alespoň částečně nastínil jak to vypadá tady v Anglii. A pokud jsem náhodou na něco zapomněl, na něco co by vás zrovna zajímalo tak se neváhejte optat v komentáři. Velmi rád Vám odpovím na jakékoli vaše dotazy…

 

 

 

 


 

4 Comments
  1. K tomu tykání. Osobně by mi to asi vyhovovalo, protože pokud si s někým týkám tak mi připadá „že jsme si rovni“. Je mi jasné, že lidi si nejsou rovní (i když někteří nás stále o tom přesvědčují). Na internetu však tykání považuji za „normální“.

    btw: teď jsem na dovolené v severních Čechách a na hotelu mě ráno zdravím pozdravem „Dobré ráno“. Jsem z Moravy/Slezska a nějak na to nejsem zvyklý (samozřejmě doma mi přijde „dobré ráno“ normální, ale „venku“ ani tak ne). Tak jsem měl taky docela problém si zvyknout na tento pozdrav po ránu. Holt jiný kraj, jiný mrav.

    • To tykani je bezne i zde v CR, predevsim ve vetsich IT firmach. Zatim vsude, kde jsem pracoval, se lide oslovovali „ty“ a to od recepcni az po nejvyssiho managera. Samozrejme je „ty“ a „ty“, ale porad je to o hodne prijemnejsi nez vykani.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>