Měsíc s Debianem

Je to přibližně měsíc co jsem doma na stolním počítači nahradil Ubuntu 13.04 Debianem 7. Jaké jsou mé postřehy?

Proč jsem to udělal?

Předem musím vyvrátit to, že bych byl snad s Ubuntu nespokojený a měl potřebu se jej zbavit. Ubuntu nadále zůstává má oblíbená distribuce číslo 1. Nainstaloval jsem jej tedy ze zkušebních důvodů a vzhledem k tomu, že data mám většinou uložena v cloudu je pro mne reinstalování OS s Linuxem otázkou 3/4 hodiny. Plus asi 15 minut nastavení systému (většinou).

Instalace, první spuštění, nastavení

Instalace proběhla poměrně hladce a rychle, nebyla nijak složitá a instalační průvodce byl srozumitelný, přehledností se rovná tomu z Ubuntu. Rozhodně tedy lepší, než například ten v OpenSuse, ze kterého se mi dělalo špatně. Po první instalaci na mě čekalo poměrně známe prostředí Gnome 3, které jsem v Debianu 7 očekával, protože bylo zvoleno jako výchozí. Jediný ovladač co jsem na stolním počítači musel nainstalovat byl ten na grafickou kartu Nvidia, nutno dodat, že mi  instalace tohoto ovladače byla nabídnuta automaticky. Samozřejmě jsem ji odkliknul, po instalaci byl potřeba restart, to mi bylo jasné, co mne ale po restartu překvapilo bylo „rozbité“ grafické prostředí a systém tak naběhl jen do toho textového. Ačkoliv jsem to řešil asi 2 hodiny všemožně, dokonce i ručně stáhnutým ovladačem přímo z Nvidia.com, ani tak se mi ovšem nezdařilo grafické prostředí opět rozchodit. Jsem si jist, že dalších par hodin laborování by to jistě zpravilo a nakonec bych tu chybu objevil, na druhou stranou pro mě bylo rychlejší systém nainstalovat znovu a neinstalovat ovladač Nvidie. Na co taky, HD video i grafické prostředí mi běží úplně v pohodě a hry nehraji.

U Debianu je tedy potřeba počítat s tím s čím bylo nutné dříve počítat u Ubuntu (dnes to již tak běžné není) a to s tím, že i když je něco automaticky nabídnuto k instalaci neznamená to, že to poběží a musíte být připraveni to spravit. S tím jsem, ale počítal Debian nemá být distribuce pro začátečníky.

Gnome 3 shell

Tato část se ani tak netýká Debianu jako spíše onoho grafického prostředí. Je pravdou, že jsem jej neviděl poprvé v životě a již několikrát jsem jej zkoušel, vždy jsem se, ale po chvíli vrátil zpět k Unity. Zde jsem měl alespoň možnost se s ním pořádně sžít. Musím říci, že jsem jej používal tak jak bylo prostředí vymyšleno a krom tapety jsem nic neměnil, nepatřím mezi ty co si systém podle sebe upravují, nemám na to čas a ni mne to nebaví. Má to totiž i své výhody, a to ty že při reinstalu to nemusím uvádět do mnou chtěné podoby, protože na nic jiného nejsem zvyklý.

Ale k jádru věci, s prostředím se dá solidně pracovat a je velmi svižné. Za co bych zabíjel je, že po najetí kurzoru do levého horního rohu vám vyjede onen „shell“ neboli systémová nabídka (lze ji vyvolat i klávesou „super“). Já jsem totiž na toto místo zvyklý kurzor při čtení článků odkládat a tak neustále tu nabídku vyvolávám, toto ale jde určitě pomocí mnoha utilitek změnit, já si říkal že se tento „zlozvyk“ odnaučím, no bohužel se to nepodařilo.

I Gnome 3 používá docela pěkný systém více pracovních ploch, který jsem kdysi na notebooku ocenil, tady na stolním počítači se dvěma monitory jsem tuto funkci v podstatě nevyužil, takže ji nebudu hluboce hodnotit.

Správce software

O tomto programu je nutné se zmínit, přeci jenom jej člověk používá docela často. Oproti Ubuntu sice není tak pěkný a neposkytuje screenshoty a podobně. Na druhou stranu je ovšem svižný a velmi dobře použitelný.

Stabilita

Abych se přiznal, právě ona pověstná stabilita systému byla tím důvodem proč jsem se k testování Debianu uchýlil. Systém byl opravdu stabilní a chvála Debianu v tomto směru je více než oprávněná. Pokud chcete mít doma maximálně stabilní systém je Debian ta správná volba.

Odlišnost od Ubuntu

Asi není tak veliká jak by se na první pohled mohlo zdát, přeci jen Ubuntu je právě na Debianu postavené. Pro mě, ale jedině dobře především při práci s příkazovou řádku, já bych totiž nebyl schopen nic dělat v jiné než Debian-like distribuci, díky tomu pro mě přechod nebyl ničím drastickým. Hlavní rozdíl je v grafikcém prostředí a stabilitě. Samozřejmě je těch rozdílů mnohem více, pro mne, ale byly tyto dva nejzásadnější. To, že je místo toho programu použit ten nebo onen je pro mne vedlejší.

Tak kdy budu zpět instalovat Ubuntu a rozloučím se s Debianem? 

Abych pravdu řekl, v nejbližší době se k tomu ani nechystám. A vzhledem k tomu, že Debian mi nějak nevadí tak se naše životní cesty budou ještě chvíli křížit. A všem, kteří s ním ještě neměli tu čest ho můžu jen doporučit, minimálně za zkoušku to stojí. Je pravdou, že chvílemi bude potřeba trochu zkušenějšího Linuxáka za to se vám však odvděčí maximální možnou stabilitou.

Příště měsíc s LinuxMintem? 

Na notebooku jsem zase Ubuntu nahradil LinuxMintem. A až se s ním pořádně sžiji tak o tom taky napíši nějaký článek. Je mi jasné, že mi teď těžko budete věřit to co jsem psal na začátku, tedy že mne Ubuntu nijak nenaštvalo, ale opravdu je to tak. Rozhodl jsem se vyzkoušet i jiné distribuce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>